V posledních letech zažíváme bezprecedentní růst umělé inteligence (AI), který přináší nejen technologické pokroky, ale také významné výzvy v oblasti energetické spotřeby a dopadu na životní prostředí. AI nástroje a systémy, které se stávají nepostradatelnými v mnoha odvětvích, vyžadují rozsáhlou infrastrukturu, včetně datových center vybavených výkonnými a energeticky náročnými grafickými procesory (GPU).
Co to znamená? Když vybudujete rozsáhlé datové centrum pro provoz AI, budete potřebovat notnou dávku chlazení. Z toho důvodu v lehké nadsázce lze AI datová centra považovat jako vodní elektrárny číslo 2. Většina chlazení je totiž z vodních zdrojů, což je ostatně důvod, proč se datová centra spíše staví u řeky. Velká spotřeba vodních zdrojů se však může promítnout do nedostatky vody pro běžnou populaci. To platí obzvláště nyní, kdy kvůli globální změně klimatu se na mnoha místech vody nedostává.
Z „katastrofické“ na „špatné“
Co je obzvláště složité, je fakt, že velké technologické společnosti jako Amazon, Google a Microsoft v posledních letech spolupracují s vládami po celém světě na stanovení ambiciózních cílů v oblasti udržitelné energetiky, aby zpomalily klimatické změny z „katastrofických“ na „špatné.“ Nyní však s umělou inteligencí všechny tyto společnosti překračují své emisní cíle a jejich situace se postupně zhoršuje. To nezní úplně dobře.
Obrázek 1 – DALL-E 3: Vodní tok
Technologické dilema
Provoz velkého množství počítačů v datovém centru na plný výkon je však dnes způsob, jakým funguje prakticky všechno. Pokud máte morální námitky proti AI kvůli klimatickým otázkám, můžete mít podobné námitky proti TikToku a YouTube, které neustále zpracovávají a kódují miliony hodin videa. Můžete mít také námitky proti videohrám, které běží na energeticky náročných GPU v domácnostech a často vyžadují intenzivní pracovní zátěž v datových centrech pro online multiplayer. A troufám si odhadnout, že kdokoli, kdo má klimatické obavy ohledně AI, má také velmi přísné hodnocení kryptoměn.
Zamyslete se nad tím: Nvidia H100, která je zlatým standardem pro AI GPU, je v ohledu na spotřebu energie velmi podobná herní grafické kartě Nvidia RTX 4090 (jedna z nejvýkonnějších karet současnosti pro jednotlivce). Jaký rámec bychom měli použít k hodnocení klimatického dopadu těchto karet a jak bychom ho měli implementovat?
Dopady na klimatickou změnu
Zásadní otázkou zůstává, zda růst AI stojí za cenu, kterou platíme v podobě zvýšené energetické spotřeby a emisí. Technologie nepochybně přinášejí pokrok a inovace, ale zároveň musí být jejich udržitelnost a dopad na životní prostředí pečlivě zvažovány. Jinými slovy bych přemýšlel, jak lze AI využít pro vynalezení inovativních způsobů pro ušetření vodních zdrojů. Kdyby AI svou vynalézavostí dokázala najít způsoby, jak snížit spotřebu vody v jiných oborech – průmysl, výroba elektřiny, stavebnictví – nebo i v samotných datových centrech, mohl by její přínos být pozitivní.
Co teda s tím? Společnosti, vlády i jednotlivci by měli najít rovnováhu mezi technologickým pokrokem a ochranou životního prostředí. Transparentnost, investice do obnovitelných zdrojů energie a efektivní využívání technologií mohou být klíčovými kroky k dosažení této rovnováhy.
Shrnutí
- Růst AI technologií výrazně zvyšuje spotřebu energie, což negativně ovlivňuje životní prostředí.
- Velké technologické společnosti překračují své emisní cíle navzdory snahám o udržitelnost.
- Provoz datových center pro AI, video platformy a videohry mají podobně vysokou energetickou náročnost.
- Nutná je rovnováha mezi technologickým pokrokem a ochranou životního prostředí pomocí transparentnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj:
- Patel, N. (2024, August 1). Ai has a climate problem – but so does all of Tech. The Verge. https://www.theverge.com/24211177/ai-climate-crisis-energy-use-microsoft-openai-chatgpt-google-gemini-decoder-podcast?ref=futuretools.io
