Australský technologický podnikatel s pomocí umělé inteligence navrhl první personalizovanou mRNA vakcínu pro psa.
Když veterináři v roce 2024 diagnostikovali psovi Rosie agresivní rakovinu žírných buněk, její majitel Paul Conyngham ze Sydney odmítl tento rozsudek přijmout. Rosie – osmiletý kříženec stafordšírského teriéra a šarpeje – měla na zadní noze nádory velké jako tenisový míček. Chemoterapie sice zpomalila jejich růst, ale nezmenšila je.
Conyngham není lékař ani biolog. Je datový inženýr a spoluzakladatel společnosti Core Intelligence Technologies s 17 lety zkušeností v oblasti strojového učení. Po neúspěchu klasické léčby proto otevřel ChatGPT a začal hledat alternativy.
Chatbot mu navrhl imunoterapii a nasměroval ho na Ramaciotti Centre for Genomics na Univerzitě Nového Jižního Walesu (UNSW). Tam si za přibližně 3 000 dolarů nechal sekvenovat DNA nádorů Rosie i jejích zdravých buněk.
Poté použil AlphaFold – nástroj pro predikci struktury proteinů od Google DeepMind, který v roce 2024 získal Nobelovu cenu za chemii – aby identifikoval mutované proteiny, takzvané neoantigeny, schopné vyvolat imunitní reakci.
Výsledkem měsíců analýz byla půlstránka vzorců popisujících mRNA sekvenci pro vakcínu přesně zacílenou na mutace v nádorech Rosie.
„Vzali jsme její nádor, osekvenovali DNA, přeměnili tkáň na data a použili je k nalezení problému v její DNA a vývoji léčby. ChatGPT asistoval během celého procesu,“ řekl Conyngham australské televizi Today.
Od vzorce k vakcíně za dva měsíce
S hotovým návrhem v ruce oslovil Conyngham profesora Pálla Thordarsona, ředitele RNA institutu na UNSW. Ten z poskytnutých dat vyrobil fyzickou mRNA vakcínu za méně než dva měsíce.
Podání experimentální léčby zaštítila profesorka Rachel Allavena z University of Queensland, která měla potřebná etická schválení.
V prosinci 2025 Conyngham odvezl Rosie deset hodin autem do Gattonu v Queenslandu na první injekci. O týden později se nádor začal viditelně zmenšovat. Do ledna 2026 se hlavní nádor na noze zmenšil přibližně o 75 %.
Rosie, která předtím téměř ztratila pohyblivost, dokonce v psím parku přeskočila plot, když chtěla chytit králíka.
Sám Conyngham ale zdůrazňuje, že nejde o vyléčení. Jeden z nádorů na vakcínu nereagoval a jeho tým už pracuje na sekvenování této rezistentní tkáně, aby mohl navrhnout druhou vakcínu.
„Nemám iluze, že je to lék,“ uvedl pro australská média.
Co to znamená pro lidi?
Příběh Rosie zaujal i významné osobnosti technologického světa. Prezident OpenAI Greg Brockman ho označil za příklad toho, jak umělá inteligence posiluje jednotlivce. Šéf Google DeepMind Demis Hassabis jej nazval raným příkladem „digitální biologie“.
Pro vědce je však klíčové něco jiného. Personalizované mRNA vakcíny proti rakovině pro lidi už testují farmaceutické společnosti.
Firmy Moderna a Merck v lednu 2026 zveřejnily pětiletá data z klinické studie fáze IIb. Jejich personalizovaná vakcína intismeran autogene v kombinaci s lékem Keytruda snížila riziko návratu melanomu nebo úmrtí o 49 %.
Současně probíhá devět dalších studií zaměřených na rakovinu plic, ledvin, močového měchýře a další typy nádorů.
Profesor Thordarson tvrdí, že případ Rosie ukazuje, že tuto technologii lze „demokratizovat“.
„Stále se pohybujeme na hranici současných možností imunoterapie rakoviny. To, co nás Rosie učí, je, že personalizovaná medicína může být díky mRNA technologii velmi účinná a zároveň realizovatelná v krátkém čase,“ uvedl pro The Australian.
Očekávaná cena personalizované mRNA vakcíny pro lidi se pohybuje mezi 100 000 a 300 000 dolary na pacienta. Právě zde ale vstupuje do hry umělá inteligence – dokáže dramaticky urychlit a zlevnit celý proces od sekvenování až po návrh vakcíny.
To, co ještě před několika lety trvalo měsíce a vyžadovalo celé týmy odborníků, dokázal jeden datový inženýr s chatbotem zvládnout za zlomek nákladů.
