Šéf Google DeepMind, Demis Hassabis, tvrdí, že k dosažení lidské úrovně umělé inteligence jsme „velmi blízko“.
Demis Hassabis: Vizionář, který změnil pohled Googlu na A.G.I.
Ještě před pár lety se uvnitř Googlu o pojmu A.G.I. (Artificial General Intelligence – všeobecná umělá inteligence na úrovni člověka) mluvilo jen opatrně. Dnes však podle slov Demise Hassabise, šéfa Google DeepMind, toto téma proniklo do centra pozornosti firmy.
Právě on je považován za člověka, který proměnil pohled firmy na to, jak blízko je skutečná všeobecná inteligence.
Hassabis v rozhovoru pro New York Times přiznal, že byl už od začátku kariéry přesvědčen, že A.G.I. je možná a dosažitelná. Po akvizici firmy DeepMind v roce 2014 se jeho vize stala součástí strategie Googlu.
Dnes Hassabis kromě dalších AI aktivit v Googlu vede i tým, který stojí za přelomovými projekty jako AlphaFold (predikce 3D struktur proteinů), za což spolu s kolegou Johnem M. Jumperem získali Nobelovu cenu za chemii.
Na letošní konferenci Google I/O dominovaly novinky spojené s modely Gemini, včetně generování e-mailů, videí, písní či pokročilých A.I. asistentů. Hassabis k tomu dodává, že „A.G.I. je horizontální vrstva, která bude podepírat všechno“ a její příchod je blíže, než si mnozí myslí.
Jak blízko je A.G.I. a co nás čeká po ní?
Demis Hassabis odhaduje, že lidská úroveň A.I. přijde v horizontu 5 až 10 let, přičemž jeho časová osa je konzistentní už od vzniku DeepMind – což je přibližně 20letá mise.
Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu, je ještě optimističtější a věří, že A.G.I. přijde již před rokem 2030.
Hassabis však upozorňuje, že jeho definice A.G.I. je přísná: systém musí zvládnout vše, co dokáže lidský mozek, včetně originální vynalézavosti a konzistence, což dnešním modelům ještě chybí.
Vývoj je podle něj kombinací postupných zlepšení a přelomových objevů. Příkladem je projekt AlphaEvolve, kde A.I. generuje hypotézy a pomocí evolučního programování vybírá ty nejlepší, takže jde o počátek autonomního zlepšování A.I. systémů. Hassabis však zdůrazňuje, že stále jde o úzce zaměřené aplikace a lidská kontrola modelů je nezbytná.
Dopady na společnost, trh práce a budoucnost vzdělávání
Hassabis připouští, že A.I. již mění trh práce. Některé pozice zaniknou, ale vzniknou nové, často kreativnější a hodnotnější.
Klíčem je osvojování si tzv. „meta-skills“ – tedy schopnosti učit se, být kreativní, adaptabilní a odolný.
„Ponořte se už teď do nejnovějších A.I. nástrojů,“ radí mladým lidem. Podle něj budou ti, kteří zvládnou práci s A.I., téměř „superlidští“ ve svých možnostech.
V oblasti bezpečnosti A.I. volá po mezinárodní spolupráci a důsledném testování. Přiznává, že s rostoucí silou systémů bude nutné zásadně zlepšit kontrolu a pochopení jejich fungování, zejména když se blížíme k éře autonomních agentů.
„A.I. je technologie, která ovlivní celý svět, proto potřebujeme globální normy a standardy,“ zdůrazňuje.
A.G.I. jako cesta k radikální hojnosti, ale i novým otázkám
Hassabis věří, že A.G.I. přinese řešení pro zásadní výzvy lidstva – od energetiky, přes medicínu, až po klimatické změny.
Očekává, že společnost se bude muset vyrovnat s otázkami distribuce bohatství a novými modely, jako je například univerzální vysoký příjem.
Zároveň však upozorňuje, že ne všechno dokáže nahradit A.I. – nejdéle přežijí povolání založená na lidské interakci a emocích.
Na závěr připomíná, že i v době radikální hojnosti může být pro mnohé lákavé „vrátit se k přírodě“ a věnovat se tomu, co je naplňuje. „Jakýkoli věk, ve kterém se dožijete této éry, bude vzrušující,“ dodal.
