Generativní AI přidá 4,4 bilionu dolarů do globální ekonomiky

Studie společnosti McKinsey, zabývající se poskytováním profesionálním služeb korporacím a vládám, představuje nový pohled na ekonomický dopad způsobený generativní AI, technologií, která má potenciál zcela transformovat ekonomický systém.

Rychlý vývoj generativní AI

Generativní AI, k jejímuž rozmachu došlo na konci minulého roku, a jež od té doby vzrůstá na popularitě, může přispět až 4,4 bilionu dolarů ročně do globální ekonomiky. Takový je optimistický výhled, který přináší zpráva společnosti McKinsey Global Institute.

Generativní AI, kam patří chatboti jako ChatGPT nebo Google Bard, je schopná na základě zadaných příkazů od uživatele generovat texty v podobě e-mailů, seminářů, esejí, receptů či básní. Je tak nad Slunce jasné, že uživatelé, jež se naučí nástroje umělé inteligence správně využívat, budou schopni ušetřit kolem 60 až 70 % svého pracovního času, uvádí 68stránková zpráva. 

Kromě této informace McKinsey uvádí, že veškerá práce mezi lety 2030 a 2060 bude plně nebo alespoň částečně automatizována. Je nicméně důležité zdůraznit, že se nebude jednat o náhlou a rychlou změnu – zejména pracovní pozice, kde je zapotřebí manuální zručnost jako je těžba dřeva, stavění obytných prostor či vyměňování potrubí, budou ještě nějakou dobu nezasaženy. Je však téměř jisté, že způsob práce spolu se vzrůstající schopností moderních technologií, bude v následujících letech zcela předefinován.

Změna v předpovědích

Společnost McKinsey již dříve vznesla predikce o automatizaci až poloviny veškeré práce umělou inteligencí, a to mezi lety 2035 a 2075. Nicméně vzrůstající výkonnost generativních AI nástrojů, které na technologickou scénu vtrhli koncem minulého roku, jejich prognózu urychlila.

„Generativní AI má potenciál změnit strukturu práce a rozšířit schopnosti jednotlivých pracovníků automatizací některých z jejich individuálních pracovních činností,“ uvádí zpráva.

Dlouhodobý dopad generativní AI

Zpráva McKinsey je jednou z mála zpráv, které vznesli kvantifikovaný dlouhodobý dopad generativní AI na ekonomiku. Zpráva přichází v době, kdy se v Sillicon Valley značně rozšířila popularita mezi nástroji jako je ChatGPT a Google Bard. Potenciál AI si začali uvědomovat i technologické společnosti a rizikoví kapitalisté, následkem čehož začali investovat horentní sumy v řádech miliard dolarů do vývoje AI.

Modely generativní AI vyvolaly v nejen veřejnosti, ale i v kruhu vědců, ekonomů, statistiků a dalších odborníků bouřlivou debaty. Hlavním předmět debat se stala otázka: „Jaký dopad budou mít nástroje umělé inteligence na pracovní trh a globální ekonomiku? Ačkoli se v této otázce názory expertů liší, vcelku převládají dva tábory, kdy jeden předvídá značný vzrůste nezaměstnanosti, zatímco druhý tábor vnímá AI spíše jako nástroj pro navýšení individuální pracovní produktivity s potenciálem pro eliminaci repetitivních činností a vznik nových pracovních míst, kde bude dbán větší důraz na lidskou inteligenci a schopnosti myšlení.

O tom, jestli je AI pro nás spíše hrozbou, často označovanou jako „posledním vynálezem lidstva“, nebo naopak prostředkem pro akceleraci vývoje, navýšení produktivity a zajištění kvalitnější zdravotní péče, nemůžeme zcela jasně vyvozovat předčasné dlouhodobé závěry o jejím dopadu a vývoji. Jak ostatně upozornil David Autor, profesor ekonomie na MIT, generativní AI „není v současnosti tak zázračná, jak si mnozí lidé myslí“, a dodal: „Zatím jsme pouze na začátku.“ Z toho důvodu je důležité dlouhodobé prognózy týkající se vývoje AI brát s určitou dávkou rezervy a kritického myšlení.

Rizika a výzvy: Co nás čeká za rohem?

Je také důležité zdůraznit, že mnohé ekonomické studie na téma dopadu generativní AI na ekonomiku neberou v úvahu i stinné stránky těchto technologií, jako je například šíření dezinformací, vytváření deep fakes nebo umělé manipulování s akciovým trhem. To jsme si ostatně již mohli sami zažít při nedávno sdílené dezinformaci o výbuchu poblíž Pentagonu. Právě tato dezinformace, která navíc nebyla bůhví jak kvalitní, dokázal znatelně zamávat s akciovým trhem a způsobit paniku investorů, což vedlo k několika miliardovým pohybům peněz na burze. Ačkoli se situace rychle ustálila, jednalo se o dobrý příklad toho, jaký dopad na nás AI může mít i z té negativní stránky.

„Nejhlubší změnu, kterou zaznamenáme, bude změna samotné lidské společnosti, a to bude vyžadovat mnohem více inovací a vedení než samotné technologie,“ doplnila Lareina Yee, partnerka společnosti McKinsey a autorka zprávy.

Zpráva také nastiňuje výzvy, kterým budou muset čelit průmysloví lídři a regulátoři umělé inteligence, včetně obav z nepřesnosti a zkreslení obsahu generovaném umělou inteligencí.

Závěrem lze tak říct, že ačkoli umělá inteligence je již v současné době velmi pokročilá, pořád jsme spíše ve fázi počátečního vývoje. I tak již nicméně můžeme pozorovat její dopady na globální ekonomiku, společnost nebo pole práce, a to jak v pozitivním, tak i negativním slova smyslu.