Technologický gigant Google dosáhl ověřitelné kvantové výhody, která zásadně mění pohled na budoucnost výpočetní techniky.
Výzkumníci společnosti Google oznámili, že pomocí svého kvantového procesoru Willow a nové metody nazvané „kvantové ozvěny“ dokázali zmapovat strukturu molekuly 13 000× rychleji, než to zvládnou nejvýkonnější superpočítače současnosti.
Tento experiment, jehož výsledky byly publikovány i v prestižním časopise Nature, představuje první ověřitelnou kvantovou výhodu – to znamená, že výsledky lze zopakovat na jiném kvantovém počítači se stejnými parametry.
Technika „kvantových ozvěn“ funguje tak, že zacílí přesný signál na jediný qubit (základní jednotku kvantové informace), sleduje jeho reakci a následně měří signál, který se odrazí zpět.
Ačkoli jsou někteří vědci skeptičtí a upozorňují, že praktické využití je zatím daleko, Google zůstává optimistický a věří, že reálné aplikace by se mohly objevit během pěti let.
Hrozba pro současné šifrování
Tento pokrok má i svou temnou stránku – existenční hrozbu pro dnešní šifrovací standardy.
Dostatečně výkonný kvantový počítač by dokázal prolomit šifrovací algoritmy, jako je ECDSA, které chrání nejen kryptoměny jako Bitcoin, ale také citlivá data v bankovnictví, zdravotnictví či armádě v zemích jako USA.
Odborníci varují před strategií známou jako „Harvest Now, Decrypt Later“ (HNDL), kdy útočníci už dnes shromažďují zašifrovaná data s cílem je v budoucnu dešifrovat, až budou mít k dispozici dostatečně výkonné kvantové počítače.
V reakci na to se v USA i po celém světě zrychluje zavádění post-kvantové kryptografie (PQC), která má být odolná vůči útokům kvantových počítačů.
