Zakladatel společnosti iRobot, Rodney Brooks, zpochybňuje masivní investice do humanoidních robotů a tvrdí, že jim chybí klíčová dovednost.
Známý robotik a spoluzakladatel společnosti iRobot, Rodney Brooks, spustil poplach ohledně investiční bubliny v oblasti humanoidních robotů. Ve své nedávné eseji upozorňuje na miliardy dolarů, které proudí do firem jako Figure či Tesla, a tvrdí, že navzdory obrovským finančním prostředkům se současní humanoidi nenaučí jemnou motoriku, což je v konečném důsledku činí prakticky nepoužitelnými.
Jeho názor, který může překvapit mnoho investorů, rezonuje s postojem řady odborníků i fondů rizikového kapitálu.
Proč humanoidi nedosáhnou lidské zručnosti
Hlavní problém, na který Brooks upozorňuje, je přístup, kdy se roboti učí vykonávat úkoly sledováním videí s lidskou prací. Tento přístup označuje za „čisté fantazijní myšlení“.
Lidské ruce jsou podle něj vybaveny přibližně 17 000 specializovanými hmatovými receptory, které robotům zcela chybí. Zatímco strojové učení přineslo revoluci v rozpoznávání řeči či obrazu, tyto úspěchy stavěly na desetiletích technologií schopných zachytit správná data. „Takovou tradici u dat o doteku nemáme,“ zdůrazňuje Brooks.
Současné metody, které využívají společnosti jako Tesla a Figure, se zaměřují téměř výhradně na vizuální data. Ignorují přitom klíčovou roli hmatové a silové zpětné vazby, bez které lidská motorika nemůže fungovat.
Brooks ilustruje tento problém na jednoduchém příkladu: člověk se znecitlivělými konečky prstů má extrémní problém zapálit zápalku, i když jeho zrak zůstává nezměněn. Bez schopnosti cítit tlak, texturu a sílu jsou roboti při manipulaci s objekty v reálném světě podle něj bezradní.
Bezpečnost a skeptické časové osy
S Brooksovou skepsí souhlasí i další odborníci. Fady Saad, partner v roboticky zaměřeném fondu Cybernetix Ventures, nevidí pro humanoidy zatím velký trh, kromě specifických použití jako například průzkum vesmíru.
Zároveň upozorňuje na vážná bezpečnostní rizika. „Pokud tahle věc spadne na domácí zvíře nebo dítě, zraní ho,“ varuje Saad.
Humanoidní roboti v lidské velikosti jsou stále nestabilní a k udržení rovnováhy spotřebovávají obrovské množství energie. Při pádu se tato energie může stát destruktivní.
Časová osa masového nasazení je dalším otazníkem. Sanja Fidler, viceprezidentka pro výzkum AI ve společnosti Nvidia, přirovnává současné nadšení k počátečnímu humbuku kolem autonomních vozidel. Ta, navzdory původním prognózám, stále nedosáhla plné autonomie v globálním měřítku.
Příkladem střetu s realitou je robot Optimus od Tesly. Ačkoli byl představen s velkými očekáváními, později se ukázalo, že během demonstrací byli roboti z velké části dálkově ovládáni lidmi.
Problémům čelí i společnost Figure, která je oceněna na 39 miliard dolarů, ale čelí skepsi ohledně skutečného počtu nasazených robotů. Figure přitom právě minulý týden představila nový model humanoida Figure 03.
Samotný Brooks věří, že humanoidní roboti se v budoucnu prosadí, ale nebudou vypadat jako dnes. Předpovídá, že za 15 let budou úspěšné modely vybaveny koly, více pažemi a specializovanými senzory, přičemž opustí snahu o dokonalé kopírování lidské podoby.
