Výzkum z MIT naznačuje, že spoléhání se na umělou inteligenci při psaní oslabuje kognitivní funkce, snižuje originalitu a podporuje mentální lenost.
Snížená mozková aktivita a lenivost
Nová studie od výzkumníků z MIT Media Lab přinesla znepokojivá zjištění o vlivu ChatGPT na lidský mozek.
Do výzkumu se zapojilo 54 účastníků ve věku 18 až 39 let z oblasti Bostonu, které vědci rozdělili do tří skupin. První skupina psala eseje pomocí ChatGPT od OpenAI, druhá využívala vyhledávač Google a třetí se spoléhala výlučně na vlastní schopnosti. Během psaní vědci monitorovali mozkovou aktivitu účastníků pomocí EEG.
Výsledky ukázaly, že skupina používající ChatGPT měla nejnižší mozkovou aktivitu, která byla snížena až o 55 %.
Jejich eseje byly podle hodnotících učitelů angličtiny „bezduché“, chyběla jim originalita a spoléhaly se na stejné fráze a myšlenky. S každou další esejí se uživatelé ChatGPT stávali lenivějšími a na konci studie se často uchylovali k jednoduchému kopírování a vkládání textu.
Naopak, skupina, která nepoužívala žádné nástroje, prokázala nejvyšší neurální konektivitu, která je spojena s kreativitou, pamětí a sémantickým zpracováním.
Dlouhodobá rizika a správné využití AI
Hlavní autorka studie, Nataliya Kosmyna, se rozhodla zveřejnit výsledky ještě před recenzním řízením z důvodu naléhavosti. Vyjádřila obavy, že by se decizní činitelé mohli unáhleně rozhodnout pro zavedení umělé inteligence do vzdělávání nejmladších dětí.
„Obávám se, že o 6-8 měsíců nějaký politik rozhodne: ‚Pojďme udělat GPT školku.‘ Myslím, že by to bylo absolutně špatné a škodlivé,“ uvedla Kosmyna s tím, že nejvíce ohroženy jsou vyvíjející se mozky, jak cituje Mashable.
Studie naznačuje, že delegování kognitivní práce na AI vede k tomu, že si mozek neukládá informace do paměťových sítí. Když účastníci ze skupiny ChatGPT měli napsat esej bez pomoci nástroje, pamatovali si jen velmi málo z toho, co předtím „napsali“.
Zároveň se ukázalo, že pokud se AI použije správně, může učení naopak vylepšit. Když skupina, která původně psala bez pomoci, dostala možnost použít ChatGPT, jejich mozková aktivita se výrazně zvýšila.
To naznačuje, že klíčové je načasování – nejprve si vybudovat vědomostní základ a až potom použít AI jako nástroj.
Tato zjištění jsou v kontrastu s jinými studiemi, jako například tou z Harvard Business School ve spolupráci s Boston Consulting Group, která ukázala, že generativní AI zvyšuje produktivitu a kvalitu práce o 40 %.
Kosmyna dodává, že její tým již pracuje na podobné studii v oblasti softwarového inženýrství, kde jsou předběžné výsledky „ještě horší“.
