Umělá inteligence (AI) má potenciál zásadně transformovat naši společnost, přesto však konkrétní důsledky této transformace nemusí být zcela jasné. Je to jako, když se snažíte předpovědět počasí na delší dobu dopředu, v jednu chvíli máte akurátní předpověď, zatímco v té druhé se už jedná o nepřesné údaje. Jedna část lidí zastává názor, že rapidní rozvoj umělé inteligence v posledních letech může znamenat odstranění kreativních bariér, automatizaci repetitivních úloh a odkrytí inovativních metod učení. Na druhé straně jsou zde ti, kteří varují před potenciálně negativními dopady této technologie na naše životy. Mimo jiné poukazují na možné rozšíření dezinformací, ztrátu pracovních míst a potenciální bezpečnostní hrozby, pokud nebude tato technologie adekvátně regulována.
Vedoucí představitelé technologických firem, zákonodárci a vědci se aktivně zapojují do diskuse o správné cestě, jakým by se měla tato nově se vyvíjející technologie ubírat. Někteří z nich, jako například Sam Altman, CEO společnosti OpenAI, argumentují ve prospěch samoregulace AI gigantů, přičemž kladou důraz na potenciální budoucí hrozby, včetně „rizika vyhynutí“. Na druhé straně stojí například politici EU, kteří se zaměřují více na současná rizika a prosazují zákaz nebezpečných aplikací AI (což podle kritiků brzdí její pozitivní využití a zpomaluje vývoj). Malí umělci a kreativci pak v rámci této debaty často vyjadřují přání, aby byla garantována větší ochrana jejich pracovních pozic před strojovým nahrazením.
Pro hlubší pochopení skutečných postojů a očekávání lidí vůči umělé inteligenci se tým The Verge spojil s týmem Insights and Research Vox Media a výzkumnou konzultační firmou The Circus. Společně provedli průzkum mezi více než 2 000 dospělými osobami v USA na téma jejich myšlenek, pocitů a obav týkajících se AI. Výsledky průzkumu vykreslují obraz o nové, nejisté, avšak fascinující technologii. Zjištění ukazují, že mnoho lidí AI zatím nevyužívá, mnoho ji obává a mnozí do ní vkládají velké naděje do budoucna.
Kdo využívá AI?
Umělá inteligence (AI) nyní prostupuje do všech sfér našeho života. Generátory obrázků a rozsáhlé jazykové modely jsou základním prvkem nově vznikajících startupů, pohánějí funkce v našich preferovaných aplikacích a – co je možná ještě významnější – otevírají dialog nejen v technologickém sektoru, ale i v rámci širší společnosti. Stále častěji se setkáváme s obavami, zda ChatGPT neumožňuje podvody ve školách, zda nás nemohou klamat obrázky generované AI, či zda mohou umělci být zneužíváni nebo dokonce nahrazeni stroji.
Přestože se zdá, že umělá inteligence dominuje mediálnímu prostoru, její praktické využití – zejména pokud jde o specializované AI produkty – je stále relativně omezené. Skutečné zkušenosti s těmito nástroji navíc převažují mezi mladšími uživateli.
Většina lidí slyšela o ChatGPT. Bing a Bard? Ne tak docela.
Obrázek 1 –Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q2_hover.png
Jen třetina dotázaných osob přišla do kontaktu s některým z AI nástrojů a většině jsou neznámé společnosti a startupy, které tyto nástroje vyvíjejí. Navzdory vzestupu mnoha nových aktérů v oblasti AI, jako jsou Stability AI a Midjourney, je diskuse nadále směřována spíše kolem velkých společností. Jinými slovy, výzkum a vývoj těchto velkých technologických společností mají největší dopad na to, jak se oblast AI vyvíjí a jaké jsou hlavní témata debat v tomto odvětví. Jejich práce a inovace jsou nejvíce diskutovány, citovány a mají největší vliv na směr, kterým se obor ubírá. V tomto systému tvoří však významnou výjimku společnost OpenAI – ačkoliv by se dalo argumentovat, že díky její tržní kapitalizaci a partnerství s Microsoftem se sama stala součástí korporátní elity.
Dominantními uživateli jsou mileniálové a generace Z
Obrázek 2 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q1.png
Složitostí v chápání umělé inteligence je fakt, že definice AI nástrojů je extrémně rozmanitá. The Verge se dotazoval respondentů na specializované AI služby, jako je ChatGPT či Midjourney. Avšak mnohé firmy integrují funkce založené na AI do již existujícího softwaru, ať už se jedná o generování obrázků ve Photoshopu nebo návrhy textu v Gmailu a Google Docs. Existuje bonmot (vtip) pravící, že „AI je to, co počítače zatím ještě nezvládly“, což znamená, že včerejší inovace v oblasti AI jsou prostě dnešní standardní funkce.
Zajímavost: Pojem ‚umělá inteligence‘ je často používán pro označení schopností, které jsou mimo dosah současných počítačových systémů. Jakmile ale počítače těchto schopností dosáhnou, obvykle už je neoznačujeme jako ‚umělou inteligenci‘, nýbrž jako standardní počítačové funkce. Tím se definice ‚umělé inteligence‘ posouvá na další nezvládnutý úkol, a tak se tento cyklus neustále opakuje. O tom, jestli je označení správné, by se ale už dalo polemizovat.
Přestože je dosavadní využití těchto nástrojů omezené, veřejnost má vysoká očekávání ohledně dopadu AI na naši společnost, které dokonce přesahuje i některé další nové a někdy kontroverzní technologie. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že AI bude mít velký nebo alespoň střední dopad na společnost. To představuje větší procento než u elektrických vozidel, které zmínilo 69 % respondentů, a oproti pouhým 34 % u NFT.
Jak velký budou mít dopad tyto technologie na společnost?
Obrázek 3 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q3.png
Jak se AI využívá?
Hlavním hnacím motorem nedávného rozmachu je generativní AI: systémy schopné generovat text, podporovat brainstorming, upravovat Vaše psaní a vytvářet obrázky, zvuky a videa. Tyto nástroje jsou rychle integrovány do profesionálních systémů – Photoshop nyní dokáže přepracovávat části obrázků, WordPress pak může psát za Vás blogové příspěvky – nicméně prozatím ve velkém množství případů je třeba nad vygenerovaným obsahem mít kontrolní oko, poněvadž se nestává tak často, že by obsah byl tak dokonalý, aby se ihned mohl zveřejnit nebo použít pro jiné účely.
Využití AI dominuje v hledání, brainstormingu a umění
Obrázek 4 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q4_hover.png
Pro ty, kteří využívají AI nástroje, jsou nejběžnějšími aktivitami kreativní experimenty. Uživatelé generují hudbu a videa, vytvářejí příběhy a upravují fotografie. Méně obvyklé jsou pak profesionálnější aplikace, jako jsou například tzv. „našeptávači kódu“ v oblasti programování. Lidé především pak využívají systémy umělé inteligence k zodpovězení otázek – tato skutečnost naznačuje, že chatboti jako ChatGPT, Bing a Bard mají v budoucnu potenciál nahradit a zastoupit tradiční vyhledávače.
Jedno zjištění je přitom obzvláště výrazné: AI rozšiřuje spektrum toho, co lidé mohou vytvořit. Ve všech zkoumaných kategoriích uváděli uživatelé využívají AI, že díky těmto systémům byli schopni vytvořit něco, co by jinak sami nevytvořili, přičemž nejpopulárnější kategorií v těchto kreativních oblastech byla umělecká díla. Což ve své podstatě dává smysl, vzhledem k tomu, jakých schopností AI generátory obrázků dosahují, ve výsledku jsou tak pokročilejší než například nástroje pro tvorbu zvuku nebo videa.
Většina lidí se domnívá, že AI je schopná odvést lepší práci, než by oni sami dokázali
Obrázek 5 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q6_hover.png
Obavy kolem umělecké AI
AI generátory obrázků, jako jsou Midjourney a Stable Diffusion, představují působivý příklad širší problematiky spojené s generativní AI. Tyto systémy jsou trénovány na obrovském množství dat získaných z webu, obvykle bez explicitního souhlasu původních tvůrců. Přestože se nyní vede intenzivní debata o etické stránce této praxe, právní aspekt je v současnosti zpochybňován v řadě soudních sporů. Tyto otázky se rychle rozšiřují i do dalších oblastí generativních médií, například generování písní pomocí AI.
Podle průzkumu týmu The Verge mají lidé smíšené pocity ohledně toho, jak reagovat na tyto etické dilematy. Většina lidí si myslí, že by umělci měli dostat odškodnění, pokud AI nástroj klonuje jejich styl, ale zároveň nechtějí, aby byly schopnosti těchto nástrojů omezeny. Ve skutečnosti téměř polovina respondentů uvedla, že testovala systém tím, že nechala generovat právě tento druh výstupu, tj. ve stylu nějakého umělce.
Mnoho lidí napodobilo umělce – a mnoho lidí to také chce zakázat.
Obrázek 6 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q7.png
Lidé chtějí lepší standardy pro AI
Nejsou to jen lídři technologických společností, kteří se snaží kontrolovat nástroje AI. Více než tři čtvrtiny respondentů souhlasily s tvrzením, že „je třeba vyvíjet předpisy a zákony týkající se vývoje AI“. Tyto zákony jsou právě ve fázi vývoje, s Evropským nařízením o AI, které prochází finálními jednáními, a USA, které nedávno měli slyšení ohledně vývoje svého vlastního právního rámce.
Je zřejmé, že existuje silná poptávka po vyšších standardech v oblasti systémů AI a transparentnosti jejich použití. Většina respondentů je pro označování AI generovaných „deepfejků“. V tomto případě by ale bylo obtížné uplatnit mnoho principů s širokou podporou, včetně trénování jazykových modelů AI na ověřených datech a zákazu vytváření deepfakeů lidí bez jejich souhlasu.
Existuje široká podpora pro regulaci AI
Obrázek 7 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q10.png
Budoucnost AI: nadšení, obavy a obojí najednou
Jen třetina dotázaných osob přišla do kontaktu s některým z AI nástrojů a většině jsou neznámé společnosti a startupy, které tyto nástroje vyvíjejí. Navzdory vzestupu mnoha nových aktérů v oblasti AI, jako jsou Stability AI a Midjourney, je diskuse nadále směřována spíše kolem velkých společností. Jinými slovy, výzkum a vývoj těchto velkých technologických společností mají největší dopad na to, jak se oblast AI vyvíjí a jaké jsou hlavní témata debat v tomto odvětví. Jejich práce a inovace jsou nejvíce diskutovány, citovány a mají největší vliv na směr, kterým se obor ubírá. V tomto systému tvoří však významnou výjimku společnost OpenAI – ačkoliv by se dalo argumentovat, že díky její tržní kapitalizaci a partnerství s Microsoftem se sama stala součástí korporátní elity.
Při pokusu předpovědět dopad AI na společnost, lidé předpovídali různá rizika, od ztráty pracovních míst (63 %), přes hrozby týkající se soukromí (68 %), až po možné zneužití modelů umělé inteligence vládou a korporacemi (67 %). Tyto nebezpečí jsou vnímány jako vážnější než potenciální pozitivní aplikace pro nové lékařské léčební metody (51 %) nebo ekonomické posílení (51 %). A když se lidé ptají, jak se cítí ohledně potenciálního dopadu na jejich osobní a profesionální život a na společnost obecně, jsou jejich pocity zhruba rovnoměrně rozděleny mezi obavy a nadšení. Nejčastěji jsou však přítomny obě tyto emoce.
Jak se lidé cítí ohledně dopadu AI na společnost?
Obrázek 8 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q14.png
Velké procento lidí považuje za možné i některé odvážnější předpovědi týkající se AI. Přes padesát procent respondentů předpokládá, že ‚lidé budou schopni navazovat emocionální vztahy s AI‘. Navíc, třicet pět procent lidí by bylo otevřené ideji vyhledání společnosti AI, pokud by se cítili osamělí.
V současné době mnoho odborníků v oboru umělé inteligence upozorňuje na takzvané „existenční riziko“, které představuje potenciální hrozba zániku lidstva vlivem superinteligentní AI. Když se o tomto tématu diskutuje s veřejností, lze najít značný podíl – 38 procent – lidí, kteří souhlasí s možností, že AI by mohla ohrozit existenci lidské civilizace. Možná právě toto vysvětluje, proč více lidí cítí obavy než pocity bezpečí vůči této technologii. Tato skutečnost je také dána tím, že obvykle máme tendenci na něco upozorňovat více, cítíme-li, že se jedná o potenciální nebezpečí. Přejmeme-li to do doby minulé, nejspíše byste také své kolegy varovali, kdybyste měli pocit, že v nedalekém šustícím křoví na Vás čeká tygr.
…a co dopad AI na osobní život a práci?
Obrázek 9 – Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/csk/f3b817b8-3172-4774-8581-e9ae76ac17d2/4596562c-9cd2-46b9-afc0-52cacf508103/images/viz/q15.png
Vzhledem k nejistotě kolem AI je široká otevřenost k představám o tom, co přijde dále. Zhruba polovina dospělých v USA očekává, že v budoucnosti vznikne sentientní AI, jinými slovy AI schopná vnímat tak jako my lidé. Přitom téměř dvě třetiny respondentů nemají problém s tím, že by se korporace mohly pokusit vytvořit právě takovou superinteligenci.
Podle průzkumů, pokud společnosti budou chtít vytvořit sentientní AI, většina lidí jim v tom podle všeho nebude stát v cestě.