Obrázek exploze u Pentagonu obletěla internet a zamávala s akciovým trhem, byl však dílem AI

V pondělí 23. 05. se na Twitteru rozšířila falešná zpráva o explozi poblíž Pentagonu, sídla Ministerstva obrany Spojených států amerických ve Washingtonu, D.C. Zpráva byla doprovázena falešným obrázkem vygenerovaným umělou inteligencí.

okresu Arlington a Agentura pro Ochranu sil v Pentagonu na svém společném prohlášení na Twitteru.

„V rezervaci Pentagonu ani v jeho blízkosti nedošlo k žádnému výbuchu ani incidentu, rovněž i okolním obyvatelům nehrozí žádné nebezpečí nebo ohrožení,“ uvádí se v prohlášení.

Falešná zpráva se stala velmi rychle virální přes sociální sítě

Zpráva o explozi poblíž Pentagonu našla své prostředky pro zviditelnění na sociálních sítí zejména tedy na Twitteru. Kromě ruských účtů, kterým bezpochyby kauza zahrála do karet, se sdílení zúčastnili i mnohé ověřené a známé osobnosti, které na Twitteru mají modrý odznáček.

Zde však stojí za to zmínit, že od doby, kdy Twitter převzal Elon Muskeje modré označení přiděleno prakticky komukoli, kdo si za to zaplatí. Kvůli tomu modré označení již nenese přílišnou známku důvěryhodnosti

Falešné zprávy o explozi se dostaly i do vysílání jedné ze známých indických televizí Republic TV. Televize Republic TV informovala o výbuchu u Pentagonu a pro podporu sdělení ukázala falešný snímek s odkazováním se na zprávy ruské zpravodajské stanice RT. Poté, co se jasně ukázalo, že zpráva nenese ani zrnko pravdy, televize Republic TV své sdělení stáhla.

Falešná zpráva způsobila až 100miliardové pohyby peněz na akciovém trhu

Zpravodaj z televizní stanice CNBC podotýká, že oproti sofistikovaným obrázkům vytvořených umělou inteligencí, u falešného obrázku znázorňujícího výbuch u Pentagonu byla jeho nepravost obrázku ještě dobře rozpoznatelná.

I přesto falešná zpráva zasáhla celý svět, a v den zveřejnění zapříčinila až 100 miliardové pohyby peněz na burze. Poté, co se jasně potvrdila nepravost obrázku, se burze podařilo vrátit do původního stavu a stabilizovat se. Nicméně i tak se jedná o velmi děsivou situaci, v níž jsme svědky toho, jak pouhý jeden dezinformační prvek vygenerovaný umělou inteligencí dokáže rozhodit polovinu světa a způsobit paniku u investorů, což poté značně hýbe s akciovým trhem.

Jak se něco takového mohlo stát?

Podle Bena Colemana, spoluzakladatele a generálního ředitele společnosti Reality Defender, hlavní problém šíření falešné zprávy spočívá v sociálních médiích, které podle něj „nedělají nic“ pro zabránění šíření dezinformací. 

„V dnešní době máme technologie, díky nimž můžeme velmi rychle reagovat a zachytávat dezinformace ještě před tím, než dojde k jejich masivnímu šíření. Sociální média, které se pro mnohé lidi stávají hlavním zdrojem informací, dezinformacím nechávají volný tok, poněvadž na ně netlačí žádné regulační orgány,“ dodává Coleman.

Jak takové obrázky lze poznat?

Co je však ještě horší, vytvoření dezinformace podobného typu, vyžaduje primitivní schopnosti v oblasti prompt engineeringu. Lidé mnohdy postrádají kritické myšlení a prakticky bez rozmyslu informace ihned sdílejí. U tohoto obrázku šlo relativně dobře rozpoznat, že výbuch do celkového obrazu nezapadá. Byl-li by výbuch skutečný, ani zdaleka by keře, které stojí v popředí, takovému rázu uvolněné energie v podobě tlaku a tepla, nedokázali odolat. Okolní cesta, lampa a zábradlí by rovněž byli znatelně zdestruovány a poškozeny explozí.

Za poznámku také stojí samotná cesta, u níž lze vidět rovinnou nesouměrnost. Cesta se jeví, jako by se lehce vlnila a celý obrázek pak působí příliš hladce. 

Co víc, při zapojení kritického myšlení, zpráva nedává příliš smysl. Pentagon je velmi pečlivě chráněné místo, které je doslova „prošpikované“ bezpečnostními systémy a radary. Pentagon navíc disponuje systémem protivzdušné obrany, díky čemuž by dokázal rozpoznat a ihned eliminovat potenciální nebezpečí ze strany nepřátelského bombardérského letectva.

Co můžeme dělat proto, abychom se falešným zprávám podobného typu bránili?

Nejlepším možným způsobem, jak se bránit dezinformacím podobného typu je vzdělávat se a rozvíjet kritické myšlení. Mnoho dezinformátorů cílí na lidi s nízkou úrovní edukace, kvůli čemuž se stávají snadnou obětí. Tito lidé pak nejsou schopní si informaci zasadit do kontextu, ověřit si jejich zdroj nebo se zamyslet nad jejich logičností..

Zde Vám pro přehled proto poskytnu několik bodů, které Vám mohou napovědět, jak rozpoznat pravé informace od nepravých.

Zdrojová kritičnost:

Při čtení článků a zpráv dbejte na kritické myšlení. Zkontrolujte zdroj informací, důvěryhodnost a reputaci informačního zdroje (média, televize, internetového článku), od nějž informaci přebíráte. Snažte se vyhledávat informace z více zdrojů pro získávání více úhlů pohledů na věc a pro potvrzení informace. 

Čerpání z věrohodných stránek:

Jelikož neustále ověřování informací bere čas a energii, doporučuji si najít věrohodné informační zdroje nebo kanály, které ověřování dělají za Vás. Je proto vhodné spíše čerpat ze stran renomovaných zpravodajských organizací a kvalitních ozdrojovaných webů. Zde uvedu některé z nich (i tak buďte na pozoru, může se stát, že i zde se objeví falešná informace):

• BBC News – https://www.bbc.com/news
• The New York Times – https://www.nytimes.com
• The Guardian – https://www.theguardian.com
• NCBI – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/
• Britannica – https://www.britannica.com/
• National Geographics – https://www.nationalgeographic.com/

Fakta vs. názory:

Rozlišujte mezi fakty a názory. Fakta jsou objektivní informace, které jsou podloženy důkazy, zatímco názory jsou spíše subjektivní hodnocení. Buďte proto obezřetní vůči zprávám, které jsou radikalizovány nebo se ve Vás snaží vyvolat emoci (často negativní – strach, odpor, hněv).

Kontrola zdrojů:

Před sdílením informací na sociálních sítích si ověřte pravdivost zprávy. Zdrojové odkazy, kontrola dalších zpravodajských webů nebo vyhledání dalších zdrojů informací Vám pomohou posoudit důvěryhodnost informace.

Ověřte kontext:

Dezinformace často záměrně vytrhávají informace z kontextu. Pokud vás zpráva šokuje nebo zdá se vám neuvěřitelná, zkuste si najít další informace, které zprávu potvrdí nebo vyvrátí. Hledejte kompletní kontext a porovnejte ho s různými zdroji.

Kritické myšlení:

Rozvíjejte své kritické myšlení a schopnost analyzovat informace. Zkoumejte důkazy, hodnoťte logiku a argumentaci, ptejte se na to, proč je informace prezentována takovým způsobem jakým je – jedná se spíše o emotivní horlivé výroky nebo spíše o objektivně nezávislé podávané informace? 

Vzdělávejte se:

Snažte se informovat o různých typech dezinformací, manipulativních technikách a způsobech šíření falešných zpráv. Existují organizace a iniciativy, které se zabývají bojem proti dezinformacím, a nabízejí tréninkové programy včetně kurzů pro veřejnost. Zároveň budete-li znát základní principy fungování států, společností, fyzikální zákony apod., budete si schopní informací lépe logicky zhodnotit.