Podle investiční banky Goldman Sachs by AI po světě mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst

Aktuální zpráva americké investiční banky Goldman Sachs předpovídá, že by nástroje ze světa AI mohly po celém světě v budoucnu nahradit klidně i 300 milionů pracovních míst na plný úvazek.

Tato globální společnost se řadí mezi přední hráče v oblasti investičního bankovnictví a obchodu s cennými papíry. Dnes je považována za jednu z největších a nejvlivnějších společností svého druhu, proto výsledky jejích studií rozhodně nejsou bezvýznamné – mají moc ovlivnit náladu investorů, korporací i světových vlád.

Podle zprávy by umělá inteligence v USA a Evropě mohla obstarat celou čtvrtinu pracovních úkonů – není třeba ale panikařit – investiční společnost jedním dechem dodává, že s tímto trendem půjde ruku v ruce také nutnost úplně nových pracovních pozic – a samozřejmě i růst produktivity. Podle analytiků by AI mohla zvýšit celkovou roční hodnotu celosvětově vyrobeného zboží a služeb o 7 %.

Generativní umělá inteligence, která dokáže vytvářet obsah k nerozeznání od lidské práce, představuje významný pokrok v lidském snažení.

ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs

Analytici z OpenAI vidí rozmach umělé inteligence ještě velkolepěji

Prakticky ve stejnou dobu přichází na světlo světa také zbrusu nová studie od OpenAI (mateřská společnost ChatGPT). Ta zkoumala potenciál automatizace až u 1 016 různých profesí. Není proto divu, že v mnoha lidech vzrůstají obavy, zda si v budoucnu udrží svá zaměstnání. Mezi nejzranitelnější pozice se navíc tak trochu paradoxně dostávají dobře placené pozice, u nichž je zapotřebí specifických znalostí a kreativity. Jedná se například o učitele se zaměřením na jazyky, literaturu a historii, dále telemarketingové pracovníky, kteří zprostředkovávají vztah mezi zákazníkem a firmou, a v neposlední řadě i programátory nebo kreativní tvůrce.

Dopad umělé inteligence se podle OpenAI podepíše až ze 46 % na administrativních pozicích, ze 44 % potom v úředních profesích (administrativa, právo, soudnictví) – avšak například pouze ze 6 % v oblastech jako stavebnictví. Je tedy zřejmé, že ačkoliv umělá inteligence ve velkém atakuje sektory, ve kterých je zapotřebí pracovat s velkým množstvím informací, v oblasti manuální práce ještě nějakou dobu potrvá, než se i zde AI pořádně uchytí a začne ve velkém měnit celá odvětví. Důvodem je proces robotizace, neboli implementování umělé inteligence do konstrukcí připomínajících pevné tělo. Tady jsou vědci stále ještě v prvních fázích vývoje – roboti toho umí čím dál více, jsou ale neohrabaní a dokáží se specializovat pouze na konkrétní mikroúkoly.

Co takový vývoj znamená pro pracovní trh jako celek?

Ačkoliv by postupné nahrazování pracovních pozic napříč obory mohlo logicky zvýšit míru nezaměstnanosti, je důležité na tomto místě ještě jednou zmínit, že spolu s aplikováním AI vzroste i potřeba pozic nových. Nabízející se otázkou pak nicméně zůstává, zda by množství nově vzniklých pozic pokrylo počet těch, které budou zredukovány ze strany AI.

Za zmínku však stojí loni publikovaná studie od amerického ekonoma Davida Autora, který tvrdí, že až 60 % dnešních pracovníků je zaměstnáno v profesích, které v roce 1940 ještě vůbec neexistovaly. Z toho vyplývá, že více než 85 % růstu zaměstnanosti za posledních 80 let lze vysvětlit vytvářením nových pracovních míst v důsledku rozmachu technologií. Od roku 1940 skutečně došlo ke vzniku mnoha inovativních nástrojů a technologií, které potřebovaly obsluhu lidí. V tematice umělé inteligence bude tento trend zjevně obdobný – přece je tady ale zásadní rozdíl. AI má mnohem výraznější potenciál zastat určité úkoly doslova od A do Z.

V následujících měsících a letech proto bude velmi důležité, aby vlády po celém světě, stejně jako i společnosti vyvíjející umělou inteligenci, přistupovaly k této nové výzvě zodpovědně – a důkladně promyslely podobu možných regulací.

Na závěr si ale připomeňme citát Torstena Bella, ředitele think tanku Resolution Foundation:

„Dlouhodobý vývoj, stejně jako dopady umělé inteligence jsou velmi nejisté. Proto je třeba brát všechny předpovědi s opravdu velkou rezervou.“