Služby od OpenAI by v Evropě mohly být pozastaveny, říká CEO Sam Altman

Nedávno navrhnuté regulační zákony pro AI ze strany EU, které se dostaly na veřejnost pod souhrnným názvem AI Akt, znepokojily mnohé vývojáře, včetně velkých společností, jako je například OpenAI.

Své obavy vyjádřil generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman při jednom z rozhovorů s novináři v Londýně 24. května. Podle něj by se z důvodu pravidel, které jsou v AI Aktu uvedena, museli stáhnout některé z jejich služeb v evropských zemích.

Odstřižení od ChatGPT by se podepsalo zejména na evropských firmách

Altman pro Financial Times uvedl, že se pokusí regulacím vyhovět, nicméně nebude-li to možné, bude muset „pozastavit“ v Evropě své služby. To by bezpochyby znamenalo velký krok, který by otřásl velkou částí populace, která generativní modely jako je ChatGPT pravidelně využívá. Dopad takového kroku by však nepostihl pouze jednotlivé uživatele, ale i celé společnosti a firmy, které postupně začínají integrovat umělou inteligenci do svých služeb. 

Právě díky využívání umělé inteligence se mnoha společnostem daří snižovat náklady a zlepšovat své služby. Je tedy jasné, že odstřižení od ChatGPT by definitivně zamávalo i s velkými společnostmi, které by museli přehodnotit své postupy v  nasazování AI do pracovních pozic a opět najmout zaměstnance, kteří byli propuštěni právě z důvodu umělé inteligence, která nahradila jejich pracovní místa.

To by se mohlo podepsat zejména na ekonomice a tržní síle evropského trhu, který by tak mohl začít zaostávat za konkurenčním trhem v Americe. 

Následky by byly znatelné po celé Evropě

Tento krok by se nicméně podepsal i na samotné společnosti OpenAI, která by tak mohla přijít o velké množství svých příjmů z evropského trhu. Osobně si však myslím, že společnost by to ani zdaleka nepostihlo tolik, jako by to postihlo evropské firmy, a tím i Evropu samotnou. Je důležité zmínit, že v současné době společnosti OpenAI finance rozhodně nechybí – plánovaná investice od Microsoftu přinese společnosti až 10 miliard dolarů a nedávná investice ze stran rizikových fondů poskytla společnosti dalších 300 miliónů dolarů. V současnosti je proto společnost oceňována až na 29 miliard dolarů, pro srovnání roku 2021 tvořila hodnota společnosti kolem 14 miliard dolarů, což znamená, že za ani ne 3 roky dokázala společnost OpenAI navýšit svou hodnotu dvojnásobně. 

Hlavním důvodem jsou právě investice velkých společností a rizikových investorů, kteří si začínají všímat potenciálu umělé inteligence a vnímat AI jako velmi spolehlivý zdroj investice. Začíná být totiž čím dál více jasné, že vývoj AI ani zdaleka v nejbližší době nebude zaostávat.

Střet vlády se společností a příklad americké prohibice

Již v minulosti jsme se mohli poučit, že úplné zakázání, mělo často negativní konsekvence. Vzpomeňme například na Americkou prohibici, zavedenou ve Spojených státech za vlády Wodrowa Wilsona roku 1920, jejímž cílem bylo omezit pití alkoholu a snížit tak problémy s tím spojené – domácí násilí, častá cirhóza jater a jiné zdravotní komplikace. 

Rozhodnutí o zavedení prohibice však ve skrze mělo spíše negativní dopady. Nejenom že došlo k masivnímu nárůstu organizovaného zločinu, kde se prohibice, dle slov dřívějších mafiánů, stala „zlatým dolem“ pro mafiánské gangy, dopady se podepsali i na rozšíření černého trhu a způsobili tak velký pokles v daňových příjmech, což mělo nemalý dopad na státní rozpočet.

I přestože byl zákon zrušen roku 1933, jeho dopady se nesli až do roku 1990, kdy mezi tímto obdobím se značně rozrostl mafiánský syndikát pod názvem Cosa Nostra. Dopady syndikátu se značně odrazili na americkém ekonomickém trhu, a právě kvůli nim se například v New Yorku stavělo mnohem dráž, než kdekoli jinde.

Důvod proč zde poukazuji na tuto dřívější aféru je ten, že pozastavení ChatGPT v Evropě by mohlo vést k značnému rozšíření používání virtuální privátních sítí (VPN) a dalších nástrojů pro zatajení evropské identity. Obcházení zákona by ještě více mohlo podpořit Americké společnosti poskytující VPN (například NordVPN či ExpressVPN) a OpenAI by zas až tolik uživatelů neztratila. Ve výsledku by tak opět mohl strádat nejvíce evropský trh.

EU na námitky podle všeho nehodlá přistoupit

Evropští zákonodárci odpovědní za formování Aktu o AI Altmanova tvrzení zpochybnili. „Nemyslím si, že by v dohledné době došlo k nějaké výrazné změně v pravidlech pro AI,“ uvedl pro agenturu Reuters Dragos Tudorache, rumunský poslanec Evropského parlamentu, který je jedním z hlavních návrhářů pravidel pro AI.

„Nicméně rádi pozveme pana Altmana do Parlamentu, aby zde mohl vyjádřit své obavy a mohl si vyslechnout názory evropských zákonodárců na jeho námitky a požadavky o umírnění pravidel pro umělou inteligenci,“ dodal.

Hrozbu kritizoval i šéf evropského průmyslu Thierry Breton, podle něhož by se o něčem takovém vůbec nemělo vyjednávat.

Zákonodárci se ale „nenechají vydírat“

Nizozemská europoslankyně Kim van Sparrentaková, která rovněž zastávala svou roli v navrhování AI legislativy pro EU, uvedla, že ona a její kolegové „by se neměli nechat vydírat americkými společnostmi“.

„Pokud společnost OpenAI nedokáže splnit fundamentální požadavky týkající se správy dat, transparentnosti a bezpečnosti, jejich systémy v takovém případě nejsou vhodné pro evropský trh“, uvedla.

Právě transparentnost se stává hlavním předmětem debaty. Ačkoliv Altman souhlasí s tím, že by uživatelé měli mít přehled o tom, jaká jejich data jsou využívána a sbírána společnostmi, odhalení, na jakých datech společnost svůj GPT model trénovala a jakými způsoby, by mohlo ostatním korporacím jako je Google, Amazon nebo Facebook poskytnout značnou výhodu. Tato skutečnost by pak mohla znatelně snížit konkurence schopnost OpenAI. Vymyslíte-li recept na výborný chléb, nejspíše se nebudete hrnout do odhalení svého nového revolučního receptu konkurenčním pekařům.

Není to poprvé, co se společnost potýká s regulačními orgány

Společnost OpenAI se poprvé střetla s regulačními orgány v březnu roku 2023, kdy italský regulátor Garante na svém domácím trhu znemožnil přístup ke generativnímu modelu ChatGPT a společnost obvinil z porušování evropských zákonů o ochraně osobních údajů. Po necelém měsíci bylo ChatGPT opět uvolněno. Stalo se tak poté, co společnost vyhověla požadavkům regulačního orgánu Garante a zavedla nová opatření pro ochranu soukromí uživatelů a jejich dat.

Poslanci EU se na návrhu zákona dohodli již na začátku tohoto měsíce. Členské státy, Evropská komise a Parlament mají ještě doladit konečné detaily o legislativě, jejíž platnost by měla být odhlasována na přelomu 12. až 15 června.

Mnohé evropské osobnosti si však myslí, že k pozastavení nedojde

„Tato ustanovení se týkají především transparentnosti, která by nejenom měla zajistit důvěryhodnost umělé inteligence, ale i důvěryhodnost společnosti, která ji vyvíjí. Nevidím důvod, proč by se jakákoli společnost tomuto požadavku měla vyhýbat,“ řekl Tudorache.

Podle Nilse Rauera, technologického partnera v advokátní kanceláři Pinsent Masons, je nepravděpodobné, že by se OpenAI „obrátila k Evropě zády“. „EU je z ekonomického hlediska příliš důležitá,“ uvedl. „Nemůžete vyčlenit trh, který čítá zhruba 500 miliónů lidí a má ekonomickou hodnotu kolem 15 biliónů eur,“ dodal.

Podobný názor zastává i Sergej Lagondoskij, německý europoslanec, který na legislativě rovněž pracoval. Lagondoskij namítá, že ačkoli by se mohly objevit drobné pozměňovací návrhy, celková podstata evropské legislativy o AI by se měnit neměla.

Shrnutí

Závěrem lze říct, že hrozba vznesená Samem Altmanem by se mohla podepsat na celé Evropě, zejména pak ale na evropských firmách, které by se snažili najít způsob, jak zákon obejít. Ačkoli by ekonomický dopad nesla společně s Evropou i sama společnost OpenAI, ve výsledku by byla nejzávažněji ovlivněna sama Evropa nikoli společnost. V tom se však mnoho odborníků neshoduje a nelze tedy zcela jednoznačně říct, jaký by měl tento krok dopad na ekonomický trh. Je však jisté, že evropští zákonodárci si stojí pevně za svým názorem, a nijak zásadně legislativu měnit nehodlají.