V posledních letech americká armáda zaznamenala značný rozvoj v oblasti technologií umělé inteligence (AI). Tento vývoj, který začal získávat značnou pozornost zejména v posledním desetiletí, má potenciál radikálně přeformulovat povahu válečného konfliktu. Umělá inteligence, která byla původně vnímána jako koncept z oblasti vědeckofantastických románů, se nyní stává klíčovým prvkem v moderních vojenských strategiích.
V National Harboru, Maryland, bylo nedávno oznámeno, že americké vojenské využití AI zahrnuje širokou škálu aplikací. Patří mezi ně řízení kompaktních průzkumných dronů v rámci speciálních operací, stejně jako podpora Ukrajiny v jejím konfliktu s Ruskem. AI se uplatňuje i v monitorování fyzické kondice vojáků, předpovídání potřebné údržby letadel vzdušných sil a v pozorování kosmických aktivit potenciálních rivalů.
Ambiciózní plán Pentagonu, nazvaný „Replicator“, si klade za cíl do roku 2026 nasadit tisíce cenově efektivních, obětovatelných autonomních vozidel s integrovanou umělou inteligencí. Cílem je udržet krok s rostoucími vojenskými schopnostmi Číny. Tento projekt, který v srpnu představila zástupkyně ministra obrany Kathleen Hicks, má zrychlit přechod americké armády k inovativním a ekonomickým řešením, založeným na použití malých, inteligentních a množstevně efektivních platform. Tato strategie naznačuje zásadní posun v přístupu k vojenským inovacím a představuje novou éru ve využívání umělé inteligence v obranném sektoru.
Projekt „Replicator“, přes jeho nejasné financování a detaily, je považován za kritický impuls pro urychlení rozhodovacích procesů ohledně zralosti a spolehlivosti technologií umělé inteligence určených k nasazení, včetně ozbrojených systémů.
Doporučuji se v souvislosti s tématem podívat na následující krátké video: https://apnews.com/d009fdbe8d064455a89a5c22e04bcb61
Klíčová otázka autonomních smrtících zbraní
Mezi vědci, průmyslovými odborníky a úředníky Pentagonu panuje konsenzus, že ve Spojených státech dojde v následujících letech k rozvoji a nasazení plně autonomních smrtících zbraní. Přestože úředníci Pentagonu zdůrazňují, že lidský element zůstane nedílnou součástí kontrolních procesů, odborníci upozorňují na rostoucí trend v rychlosti zpracování dat a komunikaci mezi stroji, což může vést k omezení lidské úlohy na pouhé dohledové pozice.
Zvláště důležité je to v kontextu očekávaného masového nasazení smrtících zbraní ve formě rojů dronů. Takové zbraně by mohly fungovat s vysokou mírou autonomie, což vyvolává etické a strategické otázky týkající se rozhodování o nasazení smrtící síly.
Je také důležité zmínit, že několik zemí, včetně Číny, Ruska, Íránu, Indie a Pákistánu, dosud neuzavřelo závazky k odpovědnému využívání vojenské AI, které iniciovaly Spojené státy. Tato situace odhaluje mezinárodní rozkol v přístupu k etice a regulaci autonomních zbraní.
Výzvy a inovace v Pentagonu
Projekt „Replicator“ odhaluje značné technologické a personální výzvy, před kterými stojí Pentagon v oblasti nákupu a vývoje AI technologií. Tyto výzvy jsou zvláště zřetelné ve světle revoluce v umělé inteligenci, která slibuje transformovat způsob, jakým se vedou moderní válečné konflikty.
Gregory Allen, bývalý vedoucí oddělení umělé inteligence Pentagonu a nyní člen think tanku Center for Strategic and International Studies, poukazuje na obtíže, které Ministerstvo obrany USA zažívá při adopci nových vývojů v AI, zejména po nedávných průlomech v oblasti strojového učení.
V současné době má Pentagon ve svém portfoliu více než 800 neklasifikovaných projektů AI, přičemž většina z nich je stále ve fázi testování. Tyto projekty typicky zahrnují aplikace strojového učení a neuronových sítí, které mají za úkol podporovat lidské uživatele, poskytovat jim hlubší vhled a zvyšovat efektivitu operací.
Missy Cummings, ředitelka centra robotiky na George Mason University a bývalá pilotka námořnictva, zdůrazňuje, že v současné době využívaná AI v Ministerstvu obrany rozšiřuje lidské schopnosti a není určena k samostatnému fungování. Podle jejích slov je AI využívána jako nástroj, který pomáhá lidem lépe porozumět a reagovat na proměnlivé a často nejisté podmínky moderního válečného prostředí, známého jako „mlha války“. Tato perspektiva zdůrazňuje, že ačkoliv AI představuje revoluční vývoj ve vojenských technologiích, stále zůstává v roli podpůrného nástroje, který rozšiřuje a doplňuje lidské schopnosti.
Kosmos: Nová hranice války
V kosmickém prostoru, který se stává novým dějištěm vojenské soutěže, jsou AI asistované nástroje klíčové pro monitorování a identifikaci potenciálních hrozeb. Tato oblast je předmětem zvýšeného zájmu a vývoje, jelikož kosmos představuje strategickou významnou doménu pro moderní vojenské operace.
Lisa Costa, hlavní technologická a inovační důstojnice amerického Vesmírného sboru, v nedávné online konferenci zdůraznila, že Čína plánuje využívat umělou inteligenci, včetně aplikací na satelitech, pro kritické rozhodování ve vztahu k identifikaci přátelských a nepřátelských entit.
USA se snaží udržet krok.
Operativní prototyp nazvaný Machina, používaný Vesmírným sborem, autonomně sleduje více než 40 000 objektů ve vesmíru, každou noc orchestrálně řídí tisíce datových sběrů s globální sítí teleskopů.
Algoritmy Machina koordinují senzory teleskopu. Počítačové vidění a velké jazykové modely určují, které objekty sledovat. AI koordinuje využívání okamžitých dat z astrofyziky a fyziky, sdělil plukovník Wallace ‚Rhet‘ Turnbull z Space Systems Command na konferenci v srpnu.
Další AI projekt Vesmírného sboru analyzuje radarová data k detekci hrozících raketových útoků nepřítele, uvedl.
Obrázek 1 – DALL-E 3: Planeta Země
Údržba letadel a vojáků
V jiných oblastech vojenského využití umělé inteligence se AI zaměřuje na předpovídání potřeb údržby u letadel vzdušných sil Spojených států, včetně bombardérů B-1 a vrtulníků Blackhawk. Sleduje se přitom více než 2 600 letadel. Tom Siebel, generální ředitel společnosti C3 AI, která má s Pentagonem uzavřený kontrakt, uvádí, že jejich strojové učení je schopné identifikovat možné poruchy desítky hodin předtím, než skutečně nastanou.
Technologie od společnosti C3 se také využívá v modelování dráh raket pro Agenturu protiraketové obrany USA a v identifikaci vnitřních hrozeb v rámci federální pracovní síly pro Agenturu pro obranu kontrarozvědky a bezpečnost.
Kromě toho, mezi zdravotními iniciativami americké armády je pilotní projekt, který sleduje fyzickou kondici více než 13 000 vojáků Třetí pěchotní divize. Dle majora Matta Vissera, prediktivní modelování a aplikace AI pomáhají snižovat míru zranění a zvyšovat výkonnost vojáků.
Podpora Ukrajině: Jak AI pomáhá vzdorovat ruské agresi
Na Ukrajině umělá inteligence (AI) poskytovaná Pentagonem a spojenci NATO výrazně přispívá k odolávání ruské agresi. Spojenci sdílejí zpravodajské údaje získané satelity, drony a lidskými zdroji, často kombinované se softwarem od amerického dodavatele Palantir. Některé informace pocházejí z projektu Maven Pentagonu, který nyní převážně spravuje Národní geoprostorová-zpravodajská agentura, uvádí i bývalý ředitel Pentagonu pro AI, generál Jack Shanahan.
Maven, zahájený v roce 2017, původně sloužil ke zpracovávání videí z dronů na Blízkém východě, bojujících proti ISIS a al-Káidě, a nyní navíc analyzuje širokou škálu dat získaných ze senzorů a lidských zdrojů.
AI také podporuje skupinu Security Assistance Group-Ukraine vedenou USA, která koordinuje logistiku vojenské pomoci od koalice 40 zemí, uvádějí představitelé Pentagonu.
Projekt „All-Domain Command and Control“
V moderních válečných podmínkách musí vojenské jednotky zůstávat malé, téměř neviditelné a rychle se pohybovat. Jak poznamenal generál Mark Milley, předseda Spojených náčelníků štábů, v projevu v červnu, díky síti senzorů je možné „vidět kdekoliv na zeměkouli v jakoukoliv chvíli“ a přesně se na viditelné cíle zaměřit.
Pentagon proto klade důraz na vývoj propojených bitevních sítí – projekt Joint All-Domain Command and Control – pro automatizaci zpracovávání optických, infračervených, radarových a dalších dat napříč ozbrojenými silami. Bohužel velká výzva spočívá v obrovské byrokracii.
Christian Brose, bývalý ředitel štábu výboru pro ozbrojené služby Senátu a nyní ve firmě Anduril, věří, že „možná zde (v byrokracii) dosahujeme určitého úspěchu“.
Brose ve své knize z roku 2020 „The Kill Chain“ argumentuje pro nutnou restrukturalizaci, aby bylo možné držet krok s Čínou ve vývoji inteligentnějších a levnějších propojených zbraňových systémů.
Obrázek 2 – DALL-E 3: Stíhací letoun nad mořem
Soutěž o úplnou autonomii
Program „loyal wingman“ Pentagonu a projekt Replicator představují dvě odlišné iniciativy v rámci vojenského využití umělé inteligence, přičemž časová osa obou projektů není synchronizována. Replicator, který je vnímán některými jako příliš ambiciózní, se zaměřuje na nasazení autonomních vozidel. Paul Scharre, odborník na vojenskou AI a autor knihy „Čtyři bojiště“, naznačuje, že nejistota Pentagonu ohledně projektu Replicator může být strategická, aby udržela soupeře v nejistotě, zatímco plánovači stále hledají konkrétní cíle a vlastnosti tohoto projektu.
Soukromé firmy jako Anduril a Shield AI, podporované stovkami milionů dolarů z rizikového kapitálu, se aktivně snaží získat kontrakty v této oblasti. Nathan Michael, technický ředitel společnosti Shield AI, předpokládá, že do konce roku bude mít společnost k dispozici autonomní roj alespoň tří bezpilotních letounů, využívajících jejich V-BAT dron. Americká armáda již používá V-BAT pro různé účely, včetně protidrogových misí a podpory námořních expedičních jednotek, ačkoliv zatím bez integrace AI.
Shanahan, první ředitel Pentagonu pro AI, důvěřuje autonomnímu provozu pouze zcela defenzivních systémů, jako jsou protiraketové systémy Phalanx na lodích. Menší starost mu dělají autonomní zbraně, které rozhodují samostatně, než systémy, které nefungují podle očekávání nebo zabíjejí nebojující civilisty nebo spojenecké síly.
Zodpovědné Nasazení AI v Pentagonu z pohledu odborníka
Craig Martell, současný hlavní digitální a AI důstojník Pentagonu, klade důraz na zodpovědné a bezpečné využívání autonomních vojenských systémů. S jeho bohatými zkušenostmi v oblasti strojového učení získanými ve společnostech jako LinkedIn a Lyft, Martell zastává názor, že bez ohledu na míru autonomie jakéhokoli systému, bude vždy existovat „zodpovědný agent“. Tento agent bude mít plné porozumění omezením systému, bude důkladně vyškolen a bude mít oprávněnou důvěru ve vhodnost jeho nasazení. Martell zdůrazňuje, že konečná odpovědnost vždy zůstane v rukou tohoto agenta.
Craig Martell, hlavní digitální a AI důstojník Pentagonu, zdůrazňuje, že spolehlivost AI v kontextu smrtící autonomie není univerzální a nelze ji generalizovat. Martell poukazuje na to, že jako „zodpovědný agent“ by nenasazoval technologii, které nedůvěřuje, kromě velmi omezených situací, a vyzývá k extrapolaci této filozofie do vojenského kontextu.
Obrázek 3 – DALL-E 3: Vojenský tank
Výzvy a Budoucnost AI ve Vojenském Výzkumu a Rozvoji
Martellova kancelář se věnuje hodnocení potenciálního využití generativní AI prostřednictvím specializované pracovní skupiny, ale její hlavní zaměření je na testování a hodnocení AI ve vývoji. Jane Pinelis, hlavní AI inženýrka v Johnsove univerzitní laboratoři aplikované fyziky a bývalá šéfka AI zajištění v Martellově kanceláři, zdůrazňuje naléhavou výzvu náboru a udržení talentů potřebných pro testování AI technologií. Pentagon se potýká s omezením v konkurenceschopnosti platů v porovnání s privátním sektorem, kde počítačoví vědci specializující se na AI mohou vydělávat více než nejvyšší vojenské hodnosti.
Dalším problémem je nedostatečná zralost standardů pro testování a hodnocení AI, jak upozornila nedávná zpráva Národní akademie věd. Pinelis vyjadřuje názor, že pokud USA nebudou dostatečně připraveny a nastane čas jednat, může být někdo nucen učinit rozhodnutí, i když technologie neodpovídá všem standardům. Toto zdůrazňuje důležitost pečlivé přípravy a důsledného přístupu k integraci AI do vojenských aplikací.
Shrnutí
- Rozvoj AI ve Vojenských Strategiích: Americká armáda prochází významným rozvojem v oblasti AI, což může radikálně změnit válečné konflikty. AI se využívá ve široké škále operací, od průzkumných dronů po podporu v kosmických aktivitách.
- Projekt ‚Replicator‘: Pentagon plánuje do roku 2026 nasadit tisíce cenově efektivních, autonomních vozidel s AI, aby udržel krok s vojenskými schopnostmi Číny. Tento ambiciózní projekt zdůrazňuje snahu o inovace a efektivitu ve vojenském sektoru.
- Autonomní Smrtící Zbraně a Etické Otázky: Existuje konsenzus o vývoji a nasazení plně autonomních smrtících zbraní v USA, což vyvolává etické a strategické otázky, zejména ohledně rozhodování o nasazení smrtící síly a omezení lidské role.
- Výzvy a Budoucnost AI v Pentagonu: Pentagon se potýká s technologickými, personálními a etickými výzvami v integraci AI. Klíčové je zajištění adekvátních testovacích standardů a náboru talentů, přičemž zodpovědnost za nasazení AI zůstává klíčovým aspektem.
Zdroj:
- BAJAK, Frank, 2023. Pentagon’s AI initiatives accelerate hard decisions on Lethal Autonomous Weapons. AP News [online] [vid. 28. listopad 2023]. Získáno z: https://apnews.com/article/us-military-ai-projects-0773b4937801e7a0573f44b57a9a5942?ref=futuretools.io
